„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich
  • ÚVOD

  • GALERIE

  • MODELY

  • DÍLNA

  • ELEKTRONIKA

  • ODKAZY

  • ZAČÁTEČNÍK

  • Autor článku: MICHAL

    EASY GLIDER PRO - MULTIPLEX



    Už v mládí jsme s bráchou začali navštěvovat modelářský kroužek. Věnovali jsme se především stavbě lodí. Co se týká letadel, vzpomínám si, že jsme ze stavebnice postavili asi dvě házedla. Jako kluci jsme nikdy neměli vlastní RC model. Důvodem byla především finanční nedostupnost takových „hraček“ v 80. letech. Vše bylo hodně drahé a rodiče neměli tolik finančních prostředků, aby nám mohli RC výbavu pořídit. Už ani nevím přesně proč, ale po pár letech jsme modelařinu opustili a věnovali se jiným koníčkům. Přibližně po 18-ti leté pauze jsem začal přemýšlet o tom, že bych se opět začal aspoň trochu tomuto nádhernému koníčku věnovat. Uvažoval jsem ale tentokrát o letadlech, která mě vždy lákala a hlavně o RC modelech, které jsou v dnešní době v porovnání s dřívějškem mnohem dostupnější a na trhu je velký výběr modelů z různých materiálů.

    PROČ EG?

    Po rozhodnutí pořídit si svůj první RC model jsem začal procházet různé internetové stránky a diskuze, kde jsem čerpal informace a uvažoval o tom, co bych si pro začátek mohl obstarat. Prvním krokem pro výběr bylo ujasnit si, jestli se pustit do spalovacích motorů nebo elektropohonů. Nakonec jsem zvolil elektropohon, který mi připadal o něco jednodušší především z důvodů, že odpadají starosti s nastavením a údržbou spalovacích motorů. I tak je pro začátečníka spousta věcí, které je potřeba se naučit a nechtěl jsem si komplikovat situaci ještě dalšími starostmi se spalovacím motorem. Navíc když jsem zjišťoval s čím létají lidé v mém okolí, došel jsem k závěru, že je to většinou elektropohon.
    Když jsem měl zvolený druh pohonu, začal jsem hledat vhodný model pro začátek. Přečetl jsem spoustu diskuzí a recenzí a přiznám se, že jsem byl trochu v rozpacích při výběru prvního letadla. Na otázku co zvolit jako první model bylo velmi mnoho názorů a doporučení, které se často od sebe hodně lišily. Po několika týdnech hledání a vstřebávání informací jsem narazil na tyto stránky (www.rchouby.g6.cz), kde jsem položil nějaký dotaz a okamžitě jsem obdržel zpětnou reakci a nabídku pomoci v začátcích. Tímto bych chtěl poděkovat Karasovi a jeho kolegům za ochotu, vstřícnost, cenné rady a čas který mi věnovali.
    Po přečtení spousty článků a zkušeností uživatelů s různými modely jsem se rozhodl pro nějaký elektrovětroň z pěnového materiálu. Pro začátek jsem chtěl něco klidnějšího. Také se mi líbilo, že s elektrovětroněm je možnost využívat termiku, čímž se výrazně prodlouží doba letu. Jeden z mých požadavků na model byla přítomnost ovládaných křidélek. Křidélka pro začátečníka ne každý doporučoval, ale to mě neodradilo. Říkal jsem si, že pro začátek to možná bude trochu komplikovanější, ale později se to může hodit.
    Finále mého výběru RC letadla se nakonec zúžilo na následující dva kandidáty - jedním byl EG Pro od Multiplexu a druhým Arcus od firmy Robbe. Přiznám se, že jsem měl trochu obavu z toho, že EG je stavebnice a je ho tedy nutné osadit elektronikou a složit z jednotlivých předem připravených dílů, kdežto Arcus je již od výrobce elektronikou osazen a téměř připraven k letu. Přece jen jsem se už dlouho modelařině nevěnoval a letadla nikdy v podstatě nestavěl a taky jsem chtěl co nejdříve začít s létáním. Shodou okolností mi Karas nabídl, že se můžu přijet podívat do Rašovic, kde by měl jednomu člověku zalétávat nově pořízeného Arcuse a kde bylo také možno vidět v akci EG Pro. Dokonce mi při první návštěvě půjčil svého Super Cuba, abych si vyzkoušel řízení modelu ve vzduchu na vlastní kůži. Do této doby jsem to znal pouze ze simulátoru. Když jsem poprvé uviděl v reálu vedle sebe ležet Arcuse a EG, tak se mi více líbil EG (majitelé Arcuse ať mi prominou), připadal mi masivnější a když jsem později viděl oba modely ve vzduchu, měl jsem jasno, který z těchto dvou modelů bych chtěl. Let Easy Glidera v podání Isláma mě opravdu uchvátil. Hlavně nízké průlety a klouzavost EG byly okouzlující.

    PŘÍSLUŠENSTVÍ A OSAZENÍ

    Když už jsem byl tedy rozhodnut, jaký model si pořídím, tak nastaly další starosti, čím model osadit a jakou RC soupravu si vybrat. Nakonec jsem dal na rady zkušenějších kolegů a model osadil především výrobcem doporučenou výbavou.
    Co se týká vysílačky, tak už delší dobu jsem byl rozhodnut, že půjdu rovnou do soupravy s frekvencí 2,4GHz. Dlouho jsem váhal mezi Opticem 6 a Spektrem DX6i. Nakonec zvítězil Optic, snad proto, že mi připadl pro mé ruce nepatrně pohodlnější.
    Když už jsem měl sepsané všechny věci, které jsem měl v úmyslu koupit, vydal jsem se do modelářské prodejny a všechno najednou jsem nakoupil. Kromě výbavy bylo potřeba koupit ještě vteřinové lepidlo (koupil jsem tři malé lahvičky-stačily by dvě), čtyři prodlužovací kabely pro serva křidélek (2x délka 40cm, a 2x délka 15cm - vhledem k tomu, že nebyly 40cm, vzal jsem 60cm a zkrátil je podle potřeby), dále pak nějaké konektory, smršťovací bužírku, suchý zip a podobné drobnosti.

    STAVBA

    V obsahu balení je kromě perfektně zhotovených částí modelu přiložen také velmi dobře zpracovaný návod ke stavbě se stručným ale jasným popisem a spoustou obrázků. Podle tohoto návodu by měl každý alespoň trochu zručný člověk Easy Glidera bez problémů sestavit. V podstatě jsem se při stavbě podle tohoto návodu řídil a neshledal jsem v něm žádné větší nedostatky.Snad jen nejasnost, jak je to s dovažovacími ocelovými kuličkami, které je nutné případně vložit do otvorů v trupu ještě před jeho slepením. Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem před slepením polovin trupu lepidlem, obě poloviny spojil pomocí papírové lepící pásky a do trupu umístil všechnu elektroniku, která v budoucnu měla v EG být. K takto složenému modelu jsem přidělal křídla a zkusil, kde vychází těžiště (má být 7,5cm od náběžné hrany křídla). Zjistil jsem, že bez závaží (ocelových kuliček) v zadní části je mnohem těžší část přední, proto jsem do prolisů uvnitř trupu umístil a přilepil obě ocelové kuličky (ca. 10cm od zadní hrany trupu), abych docílil těžiště v požadovaném místě.
    Trup i ostatní části jsem lepil vteřinovým lepidlem a používal jsem také aktivátor (stříknul jsem ho vždy na spoj až po slepení částí k sobě). Někdo doporučuje na jednu lepenou plochu nanést aktivátor a na druhou lepidlo a oba díly následně k sobě přiložit. Přiznám se, že především v případě lepení polovin trupu bych tuto metodu moc nedoporučoval. Spoj téměř okamžitě tvrdne a není čas na případné korekce. Vzpomínám si, jaké jsem měl nervy, když jsem lepil obě poloviny trupu k sobě. Měl jsem obavu, abych stihl části sestavit tak, aby vše sedělo jak má. Co se týká uspořádání elektroniky uvnitř modelu, řeší to každý modelář individuálně. Viděl jsem několik provedení a každé bylo jiné. Jak jsem to vyřešil já, je vidět na níže uvedených obrázcích. Po mé první havárii se mi zdálo, že původní uchycení baterie nebylo stoprocentní, proto jsem ho později vyřešil jinak (není sice tak elegantní, ale drží) – z boční strany trupu jsou dva šroubky M3 (do trupu stačí vyvrtat díry a vlepit matičky), kterými je přitažen akumulátor. Na akumulátoru jsou z boční strany nalepeny kousky hliníkových plechů, aby nedošlo k proříznutí obalu baterie při dotažení šroubů.

    ZÁLET

    EG už byl připravený k letu a nemohl jsem se dočkat, až bude dobré počasí a půjde poprvé do vzduchu. Tak jako většina začátečníků i já jsem si nechal model zalétnout a vytrimovat zkušenými piloty. Islám házel a Karas pilotoval. Já jsem přihlížel a byl jsem zvědavý, jak poletí. Hned po hodu a přidání plynu bylo vidět, jak EG prudce stoupá. Použitý motor má opravdu tah, takže při plném plynu je nutné potlačovat výškovku, jinak by se EG během pár vteřin dostal na záda. Kupodivu nebylo téměř potřeba použít trimy, snad jen nepatrně vytrimovat výškovku. EG letěl opravdu krásně. Když byl vytrimovaný a v bezpečné výšce, převzal jsem řízení konečně já. Byl jsem nadšený a vychutnával jsem si první chvíle ve vzduchu se svým prvním RC modelem.Hned první den jsem si vyzkoušel přistání do trávy, hod z ruky, řídit po jeho hození kolegou. Kromě toho, že jsem si model sám hodil a následně řídil jsem si vyzkoušel vše, co jsem chtěl. K dispozici jsem měl pouze jednu baterii, tak se doba motorového letu pohybovala okolo 8 minut a včetně plachtění jsem byl ve vzduchu asi 25 minut. Pro začátek mi to stačilo a byl jsem spokojený.

    DRUHÝ LET - HAVÁRIE

    Hned druhý den po zalétnutí jsem chtěl opět zkusit lítat. Kolegům se to ale tentokrát nehodilo, tak jsem se rozhodl, že to zkusím sám. Říkal jsem si, že mi to první den docela šlo a mohl bych to zvládnout.Největší strach jsem měl z toho, že si model budu muset házet sám a ještě k tomu ho řídit (tuto variantu jsem ještě neměl odzkoušenou). Vše jsem si tedy připravil, dobil baterii a vydal se na cestu. Vzal jsem s sebou také manželku a dceru, abych jim ukázal, jak EG krásně lítá. Druhý let byl ale kratší, než jsem předpokládal. To, z čeho jsem měl největší strach byl start, který se mi docela povedl. Rychle jsem vystoupal do výšky asi 20m. Pak už nevím co se přesně stalo, ale během pár vteřin jsem sbíral rozbité letadlo ze země. Pravděpodobně jsem málo potlačil výškovku a téměř při plném plynu se model otočil na záda a následně začal letět prudce proti zemi. Vše se seběhlo tak rychle, že jsem nestihl správně zareagovat. Navíc jsem přesně nevěděl, co by v tu chvíli bylo nejlepší (byl to přece jen můj druhý let a první samostatný a s něčím podobným jsem nepočítal). Pravděpodobně jsem udělal několik chyb najednou (málo jsem potlačoval výškovku při téměř plném plynu, neubral jsem plyn když jsem ztratil orientaci a kontrolu nad řízením, ....) za které jsem zaplatil tvrdým přistáním a následnou opravou.
    Když jsem si pro EG došel, myslel jsem, že už ho ze stávajících dílů dohromady nedám a budu potřebovat koupit minimálně nový trup. Od svých kolegů modelářů jsem ale obdržel dobré rady týkající se opravy „pomačkaného“ EPP a trup opravil. Nechal jsem ho chvíli v horké vodě a následně srovnal, po vyrovnání slepil prasklá místa – pomocí horké vody se částečně vrátí změklému EPP jeho tvrdost a pružnost. Známky po nehodě jsou sice trochu vidět, ale na letové vlastnosti to vliv nemá.
    Následky havárie byly následující:
    Rozmačkaná a polámaná přední část trupu .
    Nalomený trup v zadní části.
    Zničené servo pro ovládání směrovky (bylo úplně rozlámané).
    Vylámané převody u serva pro ovládání výškovky.


    Přední část trupu po opravě.

    Přední část trupu po opravě.

    PARAMETRY A ELEKTRONIKA

    Rozpětí:1800mm
    Délka:1130mm
    Plocha křídla:41,6dm2
    Plošné zatížení: 23,8g/dm2
    Motor: AXI 2808/20
    Baterie:3s 2200 mAh G2 Ray
    Vrtule:9x6

    ZÁVĚR

    Podle mého názoru se s EG dá naučit bez větších problémů létat a můžu ho vřele doporučit nejen začátečníkům. Je to velice „hodné“ letadlo, které dokáže odpustit i nějakou tu začátečnickou chybičku. Podle svých zkušeností bych ale doporučil každému, kdo by chtěl s jakýmkoliv modelem začít létat, aby si k sobě sehnal někoho, kdo mu alespoň na začátku pomůže model zalétnout a poradí co a jak.
    Co se týká výuky ovládání, tak jsem ještě před pořízením letadla trénoval na simulátoru AeroFly Professional s pákovým ovladačem Transmitter 6CH v módu 1. Popravdě musím říci, že to bylo pro mě velkým přínosem, alespoň jsem si trochu zažil směry a způsob ovládání. Každému vřele doporučuji. Ve skutečnosti je to samozřejmě trochu jiné. Velkou roli hraje v reálu také nervozita a z vlastní zkušenosti vím, že před prvními starty jsem býval hodně nervózní, nervozita se ale postupně s přibývajícím počtem úspěšných startů stále zmenšuje.
    Nelituji koupě tohoto letadla a jsem rád, že jsem si ho zvolil jako svůj první model. Opravdu krásně létá a je vhodný jak pro začátečníka, tak i pro zkušeného pilota.

    FOTOGALERIE



    Umístění přijímače v trupu.

    Hliníková destička, na kterou je
    pomocí suchého zipu připevněn regulátor.


    Umístění regulátoru.

    Část motoru a serva pro směrovku a
    výškovku.


    Uspořádání elektroniky v trupu EG.

    Uspořádání elektroniky v trupu EG.


    Baterie zasunutá v trupu.

    Držák baterie.


    Upevnění baterie – původní provedení

    Jeden ze šroubů pro nový způsob
    uchycení baterie.


    EG před prvním letem.

    Po úspěšném přistání.


    FOTOGALERIE


    FOTOAKTUALITA:


    NAŠE LETIŠTĚ:

    AKTUÁLNÍ POČASÍ:
    HTML weather
    YoWindow.com yr.no

    Copyright © 2009-2017
    KARAS a ZDEKAR
    (tokaras@seznam.cz)


    TOPlist